Botníky

Botníky

V čem děláme největší chybu? Botníky v předsíni slouží hlavně k ukládání sezonní obuvi, kterou nenosíme, a zabírají místo těm, co právě potřebujeme. Přitom zimní boty v létě a letní v zimě mohou být uklizené v komorách, ve vestavěných skříních a v nejhorším případě pro ně najdeme místo třeba pod postelí. Botníky za dveřmi se tím uvolní.

Prvním krokem, jak donutit rodinu k uklízení obuvi, je správné umístění botníku. Ten je dobré dát hned za dveře. Většina lidí se zouvá právě tam, a pokud nemá skříň na jejich uklizení po ruce, nechá je často ležet na zemi. Pokud umístíme botník na druhou stranu předsíně, může se také stát, že se někteří budou zouvat až u nich. A pošlapou při tom celou podlahu. Boty klidně postojí. Vymlouvat se na málo místa za dveřmi, není vždy na místě. Na trhu jsou totiž botníky s hloubkou menší než dvacet centimetrů. Boty se v nich skladují v koších umístěných našikmo či svisle.

Podobný systém lze najít i u hlubších skříněk, je to totiž praktické. Obuv odtud nejen nevypadává, ale člověk také získá lepší přehled bez jakéhokoli shýbání či lezení po kolenou. Pokud přece jen volíme botníky s klasickými policemi, je dobré si změřit na délku ty největší boty v domácnosti a podle toho zvolit hloubku skříňky. Velikost botníku bývá většinou kompromisem mezi počtem párů bot a volným místem. Pokud nebojujeme s místem, je dobré kupovat skříňky široké minimálně devadesát centimetrů. A také je dobré si nejprve změřit, kolik místa zabere jeden pár do šířky. Vyhneme se tak situaci, kdy na polici dáme dva páry a jednou samotnou botu. Při ranním spěchu v domácnosti to není moc praktické.

Pozor na vodu. V některých rodinách botníky nahrazují lavice, pod které se boty uklízejí. Je to praktické a levné. Ovšem pozor, pokud nad lavicí zároveň věšíme kabáty a třeba i deštníky, stačí jeden deštivý den a jedna návštěva, která si sem pověsí promáčený svršek a v horším případě i deštník a voda bude skapávat přímo do bot!